Říká se, že všeho by se mělo užívat s mírou, což platí v dnešní době téměř na vše. Často se setkáváme s protichůdnými studiemi, ve kterých se tvrdí, že něco je zdraví prospěšné a v další se objeví zmínka, že bychom se použití měli raději vyvarovat. Podobně je to se solí, která se často ve velkém používá jako konzervant nebo dochucovadlo nejrůznějších pokrmů a potravinářských výrobků. Není tedy divu, že do sebe dostáváme vysoké dávky soli, což nám může způsobit zdravotní problémy.

Sůl je z chemického hlediska chlorid sodný (NaCl) známá též pod názvem sůl kuchyňská. Možná jste slyšeli i soli kamenné (minerál halit), která má stejný vzorec a vzniká vysrážením mořské vody. Sůl jako minerální látka je nezbytná pro fungování našeho těla. Sodík (Na) spolu s dalšími prvky napomáhá udržovat výši krevního tlaku, tělních tekutin, je důležitý pro funkci srdce, svalů a vstřebávání různých látek ve střevech a ledvinách. Nadbytek může způsobit vysoký krevní tlak a nadměrné zadržování vody v těle. Sodík sám může být obsažen i v dalších přidaných složkách potravy - alginát sodný, hydroxid sodný, glutamát sodný apod. Chlor (Cl) je součástí kyseliny solné v žaludečních šťávách. Sloučenina NaCl je důležitou součástí krve. Tělo si tyto látky neumí samo vyrobit, proto je potřeba mu je dodávat s potravou, ovšem v přiměřeném množství.

Kolik soli bychom si měli denně dopřát? Studie se v uváděném množství liší, ale průměrná hodnota by měla být něco mezi 2-5 gramů pro dospělého jedince. Čemu se tedy vyvarovat při výběru potravin, aby byla zachována denní doporučená dávka soli? Určitě byste měli zapomenout na dodatečné přisolování pokrmů slánkou a být obezřetní při výběru potravin se skrytým nebo vysokým obsahem soli : uzeniny, instantní pokrmy, tavené sýry, omáčky, polévky a hotová jídla v restauracích, fast food stravování, dosolované pochutiny (oříšky, chipsy, krekry),...

Pro ukázku se podívejme na obsah soli ve 100 g běžných potravin: chleba – 0,9 g, šunka – 1,8 g, balkánský sýr 3,25 g, párky 6,2 g

Sůl se snadno může stát návykovou a při častém přesolování pak zapomínáme, jak jídlo doopravdy chutná. Čím lze sůl nahradit a pokrmy efektivně dochutit? Zkuste třeba olivový olej, česnek, zázvor, citron, pepř a různé bylinky (oregano, bazalka, tymián, rozmarýn,...).

Obohacené soli

Jodizovaná sůl

• Jod (nejčastěji se používá ve formě jodidu) se do soli přidává v malém množství ze zdravotních důvodů. Tento prvek se na naší planetě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Je velmi důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Nedostatek se projevuje ve formě strumy (obrovský otok na krku tzv. vole). Přirozeným zdrojem jodu jsou mořské plody a ryby.

Nebezpečný fluor

• Fluorid sodný ovlivňuje činnost nervů a mozku. Nadměrné užívání způsobuje řídnutí kostí, skvrny na sklovině, člověk se stává snadno manipulovatelný. Opět platí pravidlo všeho s mírou. Doporučená denní dávka u dětí je asi 2mg a u dospělých 3,5 mg. Sůl uměle obohacenou o fluor se nedoporučuje konzumovat, jelikož tento prvek přijímáme v dostatečném množství v pitné vodě a potravinách.

Jaké mohou být další druhy soli:

himalájská sůl

- původem z himalájí

- sůl kamenná bohatá na železo (růžová)

- bez dochucovadel a protispékavých látek

- bohatá na minerální látky (draslík, hořčík, vápník,...)

mořská sůl

- získává se odpařováním mořské vody

- přirozený zdroj jodu a minerálů

- rafinovaná čistě bílá, nerafinovaná našedlá

nejvzácnější Fleur de sel

- vzniká na hladině vody v salinách, vytvoří se tzv. Solné květy, které se ručně sbírají

- při sklizni hraje důležitou roli načasování a povětrnostní podmínky

- vysoká kvalita – gurmánský požitek

- bohatá na minerální látky